Společnost přátel Zdeňka Buriana

Malíř a ilustrátor Zdeněk Burian - jméno, dýchající exotickou romantikou, navždy svázané s objevováním vzrušujících světů pravěku a dobrodružství, jméno, které s láskou vyslovují tisíce ctitelů již více než 90 let.

Když jsem jako malý chlapec poprvé nadšeně listoval knihou s ilustracemi Zd. Buriana, věděl jsem, že se zrodila celoživotní láska. Vůbec by mne ale tehdy nenapadlo, že jednou oslovím malířovu dceru s myšlenkou založení umělcova muzea, a že tak bude zahájena velmi zajímavá etapa nejen mého života.

Na počátku 90. let minulého století byla pro realizaci podobných vizí příhodná doba. Kvas společenských proměn vytvářel příležitosti na každém kroku, tvořivé nadšení bylo nakažlivé a přinášelo své plody. Žil jsem tehdy v Kopřivnici, malířově rodném městě, a proto jsem první kroky, společně s přáteli, vykonal právě zde. Brzy se však ukázalo, že to nebude jednoduché. Město nemělo pro tento účel vhodnou budovu, a tak jsem svou pozornost zaměřil na blízký Štramberk, kde malíř strávil první (pro něj velmi důležitá) léta svého života, a inspirativní vliv místa na jeho tvorbu byl nezpochybnitelný. V červnu 1991 vznikla ve Štramberku dobrovolná zájmová organizace Společnost přátel Zdeňka Buriana, v prosinci pak malířova muzejní nadace. SPZB si dala za cíl zřízení malířova muzea, popularizaci umělcova odkazu, perspektiv uměleckých paleontologických rekonstrukcí, ilustrací dobrodružného žánru a publikování badatelských prací o jeho životě a díle.

Díky vstřícnému postoji vedení města, především starosty Ing. Jana Sochy, byly pro vznik muzea vytvořeny podmínky a ostravský architekt Ing. Igor Saktor se mohl pustit do díla. Dne 28. května 1992 tak bylo v jedné z nejstarších štramberských městských budov, „pod dolní bránou“, slavnostně otevřeno malířovo nadační muzeum, dokumentující umělcovu tvorbu prostřednictvím každoročních tematických výstav. Po čtyřech letech přešla správa budovy na město Štramberk a rok 2011 přivítal expozici pod novou střechou - muzeum se přestěhovalo na štramberské náměstí do domu čp. 31, blíže k místu, kde malíř vyrůstal.

Umělcův odkaz dokázal velmi rychle propojit zájemce z mnoha oblastí společenského života. Volné společenství malířových ctitelů - výtvarníci, milovníci přírody, propagátoři vědy či témat, kterým se věnoval, nakladatelé, stejně jako "prostí“ obdivovatelé jeho díla a mnozí další, se pravidelně scházejí ve Štramberku, aby si připomínali skromného umělce, jenž část svého dětství prožil v našem městě, kam se s láskou vracel celý život. Součástí setkání jsou vernisáže výstav, křty nových titulů, besedy, přednášky a prezentace zajímavých osobností, sběratelské burzy a aktuální informace o všem, co souvisí s malířovým dílem a podobnými tematickými okruhy. Společnost v současné době čítá stovky členů, a to nejen z České republiky, mnozí z nich spolupracují při pořádání a propagaci umělcových štramberských výstav, resp. města jako takového. Zájem o malířovo dílo neutuchá, naopak, účast na společných akcích ve Štramberku má narůstající tendenci, což je velkým příslibem do budoucna.

„Muzeum, které by měly vidět všechny děti“ (jak svého času napsal redaktor Jar. Mervart z brněnské Rovnosti) patří od svého založení k vyhledávaným atraktivitám města, spoluvytvářejícím jeho nezaměnitelné kouzlo. Ve svých zdech hostilo nejednoho vzácného hosta. Přivítalo již stovky tisíc návštěvníků, ti starší zde omládnou, mladší odcházejí poučeni. Je malou, ale vyhledávanou oázou klidu a zastavení v čase, který za jeho dveřmi ubíhá nekonečně rychleji. Je trvalou vzpomínkou na umělce, který žil, snil a tvořil své magické světy i v těchto místech.

 „U mě je to tak, že já ten obraz mám před svým duševním zrakem večer hotov a druhý den ho maluji  –  vidím to před sebou do posledního detailu.“ – říká malíř a dodává, že jen málokdo jej viděl malovat. Přesto byl tvůrcem neuvěřitelného množství nových světů. Že to skutečně trochu zavání magií? Zdeněk Burian by se jen pousmál …

Jaký tedy byl? Dílo a myšlenky mluví za něj. Nikdy jej bezezbytku nepoznáme. Nikdy nám nepřestane chybět. Vstupme tedy alespoň na chvíli do malířova světa a nechme jeho dílo na sebe působit. Že je to mocné kouzlo, o tom vůbec nepochybujme.

Aleš Durčák, kurátor malířova muzea