SDH Štramberk

Léta 1875 - 1918
Roku 1875 dává tehdejší starosta města Augustin Prosek v obecním zastupitelstvu návrh k založení sboru dobrovolných hasičů ve Štramberku.

Je  zvolen čtyřčlenný výbor: pan Jan Figar, Jan Hanzelka, Jan Jurák a Robert Prosek, který vypracoval stanovy a dne 24. 2. 1876 je předložil obecnímu zastupitelstvu, které je schvaluje a zasílá moravskému místodržitelství v Brně k přezkoumání. To jej výnosem ze dne 4. 5. 1876 potvrzuje.

Dne 9. 12. 1876 se koná v radním domě ustavující valná hromada, na níž do vedení sboru jsou zvoleni :
Jan Vítkovský, nadporučík v.v.  velitelem
Eduard Čajkovič, lesník, jeho náměstek             
Robert Prosek, důstojník lezců
Jan Hanzelka, důstojník stříkačů
Augustin Janek, důstojník obránců
Jan Feix, prvním zbrojířem

Mottem štramberských hasičů se stalo: „Braňme svou řeč, ale hajme i svůj ohrožený majetek.“

Z ustanovující valné hromady mimo jiné vzešel důležitý úkol převzít hasičské nářadí, starat se o stejnokroje, hasící prostředky a nábor nových členů.

Roku 1878 obec zakupuje dvouproudní stříkačku. V témže roce sbor přistupuje za člena Zemské ústřední jednoty českých hasičských spolků na Moravě v Brně.

Stejně důležité jako integrace do širší hasičské „rodiny“ bylo vyřešení otázky pojištění jak členů, tak ostatních obyvatel. Valná hromada se r. 1878 rozhodla pro Všeobecnou podporovací pokladnu dobrovolných hasičských sborů na Moravě se sídlem v Brně.

Dne 23. 7. 1893 proběhlo slavnostní svěcení praporu, jenž byl zakoupen za 275 zlatých. Kmotrou praporu byla arcivévodkyně Alžběta, zastoupená hraběnkou Idou, manželkou Felixe hraběte z Lilie, zemského hejtmana moravského.

V souladu se Stanovami tvořili členskou základnu činní členové - ročně v průměru kolem 70, přispívající kolem 15, od r. 1893 i čestní. Mezi ně patřili např. novojičínský měšťan a zemský poslanec dr. Preisenhammer, majitelé štramberských lomů bratři Guttmannovi, majitel zdejší šňůrkové fabriky Schreiber, p. farář Nehůdek, zdejší lékař MUDr. A. Hrstka (starosta sboru) a další.

Největším darem všem občanům a hlavně hasičům bylo v r. 1898 dokončení stavby vodovodu.

Členové se zúčastňovali cvičení a teoretické i praktické přípravy, která se konala každoročně kromě roku 1916, kdy se vlivem války činnost sboru omezila na povinné práce.

K dalším úkolům hasičů patřilo požární hlídkování, např. při divadelních představeních, dále po dobu manévru a ubytování vojska ve městě (léta 1905,1909).

Prezentace sboru v kulturní oblasti byla bohatá. Nejenže pořádal plesy, hasičské i krmášové zábavy, výlety, kterým mnohdy předcházelo cvičení, ale také v r. 1917 sehrál divadelní hru Smír a v r. 1918 Otec a Dědečkovy housle. Za samozřejmou se považovala přítomnost na církevních oslavách Vzkříšení, Božího Těla. Mše za živé a zemřelé hasiče byla sloužena na svátek patrona hasičů svatého Floriána.

Ve válečných letech 1914 - 1918 nastoupilo 34 členů vojenskou službu, z toho dva, bratr Josef Hykel a bratr Jan Najvar, padli na bojišti.

Léta 1918—1939
Hasiči oslavili vznik samostatného státu účastí na národní slavnosti ve Štramberku i Kopřivnici.

Na doporučení Kravařské župy zorganizoval samaritní stráž. Její členové pomáhali lidem v ohrožení zdraví či života.

V r. 1921 sbor zřídil ženský oddíl, ale ten byl záhy r. 1929 zrušen. O pořádání kulturních akcí se staral zábavní odbor vzniklý r. 1920. Velikým hasičským svátkem, ve společnosti velmi oblíbeným a hodnoceným jako prvotřídní, byl výlet.

Dne 22. 2. 1930 převzal slavnostním způsobem novou motorovou stříkačku TATRA 26/30 a předvedl malé cvičení.

Výstavba hasičské zbrojnice začala 15. 5. 1930, a dne  23. 8. 1931 odevzdal architekt bratr Gajovský starostovi města p. Aloisi Petrášovi klíče od hasičárny a předal ji do trvalého užívání v té době 97 činným a 58 přispívajícím členům spolku.

Od té doby až po rok 1931 se sbor účastnil 41 požárů místních a 51 požárů přespolních.

Léta 1939 - 1945 

Činnost sboru v době 2. světové války byla podmíněna úpravou státních hranic. Štramberk se stal součástí Sudet. Dosavadní výbor byl suspendován a jmenován nový náčelník Josef Schenk.

Během okupace byli zatčeni a vězněni činní členové: Florián a Jan Najvarovi, pro napomáhání anglickým zajatcům zde pracujícím v lomě, jak jídlem tak při přípravě na útěk.

Z přispívajících členů sboru byli postiženi: Bedřich Babinec, Adolf Hruškovský, Karel Jašek a MUDr. František Šil. Všichni jmenovaní se vrátili z věznic domů, až na popraveného Karla Jaška.

Léta 1945 - 1990
Po osvobození se činnost sboru vracela do předválečných kolejí. Důsledky roku 1948 byly znatelné až v r. 1950, kdy hasiči dostali název Místní jednota československého svazu hasičstva, který byl r. 1953 pozměněn na Československý svaz požární ochrany.

Na základě vstupu komunistické ideologie do všech oblastí společnosti i ve sboru členové uzavírali závazky, zúčastňovali se brigád, naštěstí zaměřených na svou odbornost, a plnili další úkoly.

V roce 1965 dochází k obnově hasičského dorostu.

V listopadu 1970 došlo k významnému obohacení strojového parku o vůz CAS32 / T148

Léta 1989 - současnost
Listopadové události roku 1989 vytrhly sbor ze stereotypu a každoroční práce. Změnil se již po několikáté název organizace, a to na“ Sbor dobrovolných hasičů ve Štramberku“.

Zasedání městského zastupitelstva 14. 3. 1995 rozhodlo o zřízení výjezdové jednotky v kategorii JPO II. Nastal čas školení a výcviku 10členné jednotky. Velitelem jednotky byl schválen pan Jiří Hoffmann.

V měsíci červenci roku 1997 jednotka byla v plné pohotovosti z důvodu záplav na zbrojnici od 5. do 28. 7. a vyjela k 20 případům, zasahovala i v Lobodicích (Přerov).

V roce 1999 zažil sbor velkou událost a čest účastnit se přivítání presidenta republiky Václava Havla, kde mu byli představeni starosta sboru Rudolf Sopuch a velitel Jiří Hoffmann.

Po několikaleté odmlce začal pod vedení pracovat oddíl mladých hasičů.

Samostatnou kapitolou v roce 2002 je pomoc 6 členů s 2 vozy při povodních v Čechách, obci Hořín na Mělnicku po dobu 6 dnů.

V roce 2019 má sbor 51 členů činných. Jednotka má 19 členů a vyjíždí dle poplachového plánu HZS MSK do okolních obcí. Zasahuje s technikou CAS32/T148, CAS8/Avia, DA15/MB Sprinter. Ročně zasahuje průměrně u 45 událostí a zajišťuje asistenční a další služby.

Sbor pořádá ples, pouť na sv. Hostýn, akce u příležitosti oslav výročí sboru, spolupracuje na pořádání kulturních, společenských a sportovních akcí. K projevům reprezentace stále patří slavnostní mše s praporem na sv. Floriána, propagační jízdy se „stařenkou“ (Tatra 26/30) včetně jejího obřadního využití při pohřbech a svatbách.