Česko spouští celou řadu podpůrných programů, které mají pomoci lidem ekonomicky zasaženým mimořádnými opatřeními:

Jsem zaměstnanec

Zjednodušeně lze říct, že zaměstnanci, kteří mají pracovní poměr na dobu neurčitou, jsou nejlépe chráněni před mimořádnou situací, která znamená náhlý ekonomický útlum.

Ministerstvo práce a sociálních věcí spustilo program Antivirus, který si klade za cíl udržet co nejvyšší zaměstnanost. Podpora míří na zaměstnavatele a snaží se jim pomáhat s výplatou mezd. Motivuje tak firmy, aby nepropouštěly své pracovníky, přestože pro ně nemají dostatek práce.

Zaměstnanci proto mohou fungovat v některém z těchto režimů:

Práce z domova (home office)

Při práci z domova má zaměstnanec nárok na plnou mzdu nebo plat (v případě, že jde o úředníka). Pracovat z domova může zaměstnanec i pokud je v karanténě a zdravotní stav to umožní.

Experti na pracovní právo upozorňují na to, že při práci z domova ztrácí zaměstnavatel jednu svoji výsadu – nemůže zaměstnanci rozvrhnout pracovní dobu. Na druhou stranu zaměstnanec nemá nárok na odměnu za práci přesčas.

Ošetřovné

Kvůli mimořádným opatřením se změnily parametry této dávky. Nově na ni mají nárok rodiče dětí až do 13 let, a to po celou dobu, co zůstanou uzavřené školy.

Při ošetřovném se zaměstnanci vyplácí 60 procent z takzvaného „redukovaného denního vyměřovacího základu“ .

Co to fakticky znamená? Pokud máte například hrubou mzdu 28 tisíc korun, tak reálně dostanete na ošetřovném 15 120 Kč. 

Karanténa

Pokud je zaměstnanec v karanténě a jeho stav nebo povaha jeho práce neumožňuje pracovat z domova, má nárok na 60 procent své mzdy.

Zaměstnavateli to proplatí stát.

Překážka na straně zaměstnavatele

Pokud musí být kvůli mimořádným opatřením uzavřené pracoviště, má zaměstnanec nárok na plnou mzdu. Zaměstnavateli stát proplatí 80 procent.

Zavřeno kvůli nepřímým dopadům

Program Antivirus má alternativu i pro ty zaměstnavatele, kterých se mimořádná opatření nedotknou přímo, a týká se to i samotných pracovníků, respektive jejich nároku na výši výplaty.

Pokud zaměstnavatel nemá potřebné suroviny, služby nebo výrobky nutné k zajištění provozu, dostanou pracovníci 80 procent mzdy a stát zaměstnavateli proplatí 50 procent těchto nákladů.

A v případě, že klesne poptávka po výrobcích nebo službách, dostane zaměstnanec 60 procent mzdy a firma od státu 50 procent z vyplacené mzdy.

 

Jsem nezaměstnaný

Řada firem ohlásila, že musí kvůli mimořádným opatřením přistoupit k propouštění. Podmínky výpovědi a následné pomoci se odvíjí podle zákoníku práce.

Odstupné

Pokud došlo k výpovědi z pracovního poměru, má zaměstnanec nárok na odstupné. To je podle zákoníku práce odstupňované podle odpracovaného počtu let:

Jeden průměrný plat, pokud pracovní poměr trval méně než rok.

Dva průměrné platy, pokud pracovní poměr trval alespoň rok a méně než dva roky.

Tři průměrné platy, pokud pracovní poměr trval dva a více roky.

Podpora v nezaměstnanosti

Pokud jste v posledních dvou letech v součtu pracovali alespoň 12 měsíců, máte nárok na podporu v nezaměstnanosti. Do 50 let ji můžete pobírat maximálně pět měsíců (s vyšším věkem se doba prodlužuje).

První dva měsíce máte nárok na 65 procent svého průměrného měsíčního čistého příjmu. Další dva měsíce pak máte podporu na úrovni 50 procent a následně 45 procent průměrného čistého příjmu.

Pokud na podporu nedosáhnu

Jestli jste v posledních dvou letech nepracovali alespoň 12 měsíců, máte nárok na podporu vypočítanou z průměrné mzdy v národním hospodářství. Ta na konci loňského roku činila 33 429 korun. Z této částky ale získáte jen zlomek. První dva měsíce dostáváte 15 procent, další dva 12 procent a zbývající dobu 11 procent.

 

Jsem živnostník

Drobní podnikatelé patří k ekonomicky nejohroženějším a mimořádná opatření na ně dopadají velmi tvrdě. Vláda se jim snaží ulehčit celou řadou kroků.

Odpuštění daní a záloh

S účinností od března nemusí šest měsíců posílat osoby samostatně výdělečně činné zálohy na sociální pojištění. Navíc se jim odpouští zcela minimální zálohy ve výši 2544 korun. Ti, kdo platí větší částky, v ročním zúčtování doplatí rozdíl mezi minimální zálohou a skutečnou výší pojistného podle zisku za rok 2020.

Přesný manuál k tomu vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí 25. března.

Vzhledem k tomu, že o této úlevě bylo rozhodnuto až koncem března a většina podnikatelů už zálohy tento měsíc poslala, ministryně práce Jana Maláčová na tiskové konferenci potvrdila, že se v březnu poslané zálohy budou počítat jako zářijové.

Stejný režim platí i pro zdravotní pojištění. Minimální zálohy ve výšce 2352 korun budou zcela odpuštěny.

Ministerstvo financí vyhlásilo rovnou dva takzvané liberační balíčky, které promíjí pozdně podané kontrolní hlášení, opožděné podání přiznání k dani z příjmu u fyzických i právnických osob, podání červnové zálohy na daň z příjmů a nepodání přiznání daně z nabytí nemovitých věcí.

Pozastavení EET

Po dobu mimořádných opatření a dalších třech měsíců bude pozastavené EET. Prominout plánuje vláda i červnovou zálohu na daň a pokuty za pozdní uhrazení daně z nemovitosti.

Ošetřovné pro OSVČ

Mimořádná opatření odhalila neopodstatněnou nerovnost mezi zaměstnanci a OSVČ. I když drobní podnikatelé platí zdravotní a sociální pojištění, na ošetřovné nemají nárok.

To má změnit zákon o doplacení ošetřovného od státu kvůli koronavirové nákaze. Podle posledního vyjádření ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by živnostníci měli mít právo na 424 korun za den, maximální částka je stanovena na 13 144 korun měsíčně.

O peníze bude možné od dubna žádat živnostenské úřady na základě čestného prohlášení.

Náhrada za omezení provozu

Osobám samostatně výdělečně činným, které kvůli koronaviru a vládním opatřením nemohou svou živnost provozovat, bude stát platit 15 tisíc korun měsíčně po celou dobu, kdy bylo jejich podnikání omezeno.

O konkrétních podmínkách by měla vláda jednat v pondělí.

Úvěr (Půjčka) COVID

Příjem žádostí na úvěr COVID I byl pozastaven k 20. 3. 2020 8:00.

První kolo příjmu žádostí do Záručního programu COVID II bylo uzavřeno 3. dubna 2020 ve 23:59 hodin. Další kolo bude vyhlášeno dle rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu.

Více informací zde.

Má jít o bezúročnou půjčku s ročním odkladem začínající na 10 tisících korun a končící na 15 milionech korun.

Úvěr by měly poskytovat komerční banky, za které se zaručí stát prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Mimořádná okamžitá pomoc

Ministerstvo práce a sociálních věcí živnostníkům v problémech doporučuje využívat právě tuto dávku v případě, že živnostníci vlivem opatření nemají peníze ani na základní potřeby.

Lze ji využít v několika situacích. Pro živnostníky bude nejvíce relevantní ten případ, kdy jsou postižení „vážnou mimořádnou událostí“ a jejich sociální a majetkové poměry neumožňují překonat nepříznivou situaci.

Více o mimořádné okamžité pomoci se dozvíte na stránkách Úřadu práce.