HRSTKA, Adolf, MUDr.

Po promoci (1893) přijal místo ve Š. Zasloužil se o zřízení místního odboru Matice školské, stal se místopředsedou Občanského klubu Lípa pro Š. a okolí, založil místní odbor Klubu českých turistů. 1898 vydal „Album Valašska“. Významným H. podnětem byl plán dostavby š. hradu podle návrhu K. Hilberta (slavnostní otevření 14. 6. 1903; v opevnění hradu je vsazena bronzová pamětní deska dr. H. od akad. sochaře Fr. Juraně). H. byl činný při formování Musejní a průmyslové jednoty, které daroval svou sbírku zkamenělin, na jeho podnět vznikla š. jednota Sokol. Jako lékař i radní podnítil výstavbu nového vodovodu ve městě. 1903 založil časopis Lubina. V prosinci 1903 uspořádal výstavu obrazů B. Jaroňka (malíře s H. pojil zájem o sběratelství lid. umění). 1907-11 byl H. starostou; v té době dal postavit Jubilejní školu pod Kotoučem, do jejíž auly umístil výstavy výtv. umění. V lednu 1915 byl zatčen a odveden do Mor. Ostravy ke stannému soudu, kde byl obviněn z velezrady. Díky zkušenému obhájci byl absolutní trest zažehnán, nesměl však až do amnestie v červenci 1917 opustit Š. Po vzniku ČSR byl vytvořen Národní výbor ze zástupců větších měst a obcí soudních okresů Nový Jičín, Příbor a Fulnek a dr. H. byl zvolen jeho předsedou. Byla mu nabídnuta funkce okresního hejtmana, kterou nepřijal. Na Bílé hoře navrhl vystavět Věž svobody - památník obětem války (29 m vysoká rozhledna s jubilejním hájem a lipovou alejí, věž měla být postavena v r. 1930, projekt však nebyl schválen; jubilejní háj byl vysázen v r. 1928). Část Kotouče obrácenou k městu chtěl změnit na park. Stavbu památníku s rozhlednou podpořil vydáním sborníku článků propagujících Š. Po jednáních s majiteli lomu na Kotouči se podařilo vybudovat Národní sad s pěšinami a zákoutími, v nichž byly postupně umísťovány busty osobností čes. historie. Sad byl zpřístupněn 1922. 1925 se H. vrátil na Zámecký vrch, aby tam pro KČT nechal vystavět turistickou chatu, pojmenovanou po dr. Rašínovi; t. r. byl položen základní kámen nové sokolovny. 1925 přednesl H. na konferenci valašských umělců referát na téma Organizace kulturního života na Valašsku. Nečekaný skon nejml. syna (1910 - 29) a vlastní zdravotní potíže byly důvodem odchodu ze Š. na jaře 1930 k synovi Oldřichovi do Mor. Ostravy. Občanům Š. poslal reprodukci Jaroňkovy uličky s vlastnoručním podpisem a nápisem „Važme si toho, co tu ještě máme“. Ještě za jeho života byla podle něj nazvána turistická trasa „Nový Jičín – Štramberk – Frenštát – Pustevny – Martiňák – Třeštík“ („Cesta Dra Hrstky“). Po H. úmrtí byla 1933 jeho jménem nazvána lesní cesta na temeno Bílé hory „Cestou Hrstkovou“ (iniciativa E. Hanzelky). Urna dr. H. byla převezena do Š. a uložena v rodinné hrobce, na které je bronzová busta zesnulého, dílo E. Hlavici. Viz rovněž -Z.K.- „MUDr. Adolf Hrstka, čestný člen Klubu čs. turistů zemřel 19. května 1931“. In: Časopis turistů r. XLIII., č. 3, 1931; „Jezevec „Propagátoři Štramberka“. In: Polední ostravský deník. 30. 6. 1933 aj.

Z díla: „Čs. reservace a Národní park Štramberk - Kotouč“. Štramberk 1920 (příspěvky Pozdrav naší Štramberské Trúbě; Československá reservace a národní park Štramberk-Kotouč; Kotouč – Hora Olivetská; Štramberk-Betlém-Worpswede; Štramberk průmyslový; Štramberské šátky; Pouti k dřevěným kostelíkům; Štramberk turistický a Průvodce Štramberkem a okolím) „Po stopách kulturní, umělecké a sběratelské práce na severovýchodní Moravě“. In: ČeZ 1929-30; „Pod Trúbou štramberskou“. In: Beskydy-Jeseníky 1931.